Těhotenství=brána

Dnes bych ráda přivedla na svět tuto zprávu. Nosím pod svým srdíčkem krásnou malou dušičku. Už je to ale delší čas, co to mé okolí ví. Člověku trvá nějakou tu chvíli, než je připraven toto téma otevřít. Nedávno mě napadlo zavítat zpět na můj blog a zapsat do řádků své pocity. 

Třetí trimestr a vlastně můj poslední prožívám asi ze všeho nejvíce. První trimestr byl hodně rychlý a přitom utíkal pomalu. Byla jsem moc nedočkavá a roztěkaná, vlastně jsem si z větší části řešila své nedořešené kouty mého života. Bylo to období, kdy na mě občas vykoukl strach a také období, kdy jsem se cítila na vše sama. Nikdo vám nechce moc blahopřát a sdílet s vámi vaši upřímnou radost, protože se bojí, že to vše ještě není 100%. Nikdo se vás na nic neptá a přitom ve vás září ty nejkrásnější pocity, že budete máma! Že splníte své poslání.. Cítila jsem se sama, ale snažila jsem se s novou rolí sžít. A tak jsem plynule vkročila dál.

Druhý trimestr, jedním slovem úžasný. Utekl moc rychle a byl nádherný. Vůbec mi nebylo špatně, mohla jsem sníst úplně cokoli. Jednu dobu jsem se tak přejídala, že jsem myslela, že prasknu. Ale byl to trimestr poznání. Začala jsem Bellinku cítit a povídat si s ní. Nálady se mi občas na začátku střídaly, ale když jsem zharmonizovala tělo, duši a Bellinku, vše se ustálilo. Už jsem si plně uvědomovala svou zodpovědnost a to co nás čeká. Byla to změna mého světa v plné síle. 

Nyní vstupuji do třetího trimestru se vší pokorou a ctí. Jsem vděčná svému tělu, že se mnou tak krásně spolupracuje na naší cestě životem. Jsem vděčná, že Bellinka přišla v tuto chvíli a že je naši součásti. Děkuji Vesmíru za každou sekundu, kterou mohu na tomto světě prožít. Užívám si Svět, a Život. Být Rodina je dokonalé. Je to další etapa, která nás posouvá vpřed. Děkuji za každé uvědomění, a za soužití s malou dušičkou. Je to nadpozemsky krásné.

A jak jste to cítily vy?